Kirundi
Úvod
Kirundi (též "rundi") je jazyk skupiny bantu používaný převážnou většinou obyvatel Burundi. Kirundi je velmi blízký jazyku sousední Rwandy - kinyarwanda, jejich příbuznost je podobná jako u češtiny se slovenštinou. Kirundi je jediným autochtonním jazykem Burundi, což je v rámci afrického kontinentu ojedinělý jev (společně se Rwandou) - jedním jazykem hovoří v Burundi všechny tři etnické skupiny - Hutuové, Tutsiové i Batwové.
Kirundi zaujímá v rámci jazykové skupiny bantu výhradní postavení, z čehož plyne i jeho složitost - zejména existencí jmenných tříd tvořených předložkou a svým tonálním systémem. V kirundi se rozlišují 4 tóny (vysoký, nízký, střední a měnící se), které ačkoliv neprojevující se v pravopise, mají velký význam pro rozpoznání smyslu odlišných slov a pro označní slovesného času a způsobu. Slovní zásoba kirundi obsahuje pojmy převzaté ze svahilštiny a arabštiny a v případě moderního technického názvosloví i z evropských jazyků.
Po stránce užívání jazyka v každodenním životě místního obyvatelstva je patrné zabarvení slovní zásoby: např. pro pojmenováni skotu existuje víc než 20 výrazů, vyjadřujících věk, tvar rohů, atd.
"Ikirundi n'ikinyarwanda bisa n'igi czek n'igi slovak."
Kirundi a kinyarwanda jsou si blízké jako čeština se slovenštinou.
Rozšíření
Jazykem kirundi mluví více než 8 milionů obyvatel Burundi a burundské menšiny (většinou uprchlíci) žijící v sousedních zemích (Tanzanie a Konžská demokratická republika) a v Ugandě. 84% rodilých mluvčí jsou Hutuové, 15% Tutsiové a 1% pygmejský kmen Batwa (Twa). Kirundi je spolu s francouzštinou úředním jazykem Burundi. Mimo tyto dva jazyky je v Burundi používána také svahilština, zejména v obchodních čtvrtích hlavního města Bujumbury.
Příklad textu v kirundi
Abantu bose bavuka bishira bakizana kandi bangana mu gateka no mu ngingo zibubahiriza. Bafise ubwenge n'umutima kandi bategerezwa kwubahana nk'abavandimwe. Překlad: Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. (Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv)
Výslovnost
c - vyslovuje se jako "č" (cane - čáne, Cibitoke - Čibitoke, icupa - ičupa,...)
e - é (ego - égo, ejo - édžo, bukebuke - bukébuké)
j - dž (ijoro - idžoro, ejo - édžo, ndaje - ndadže, ndashonje - ndašondže,...)
y - ij, j (Muramvya - Muramvija, oya - oja, inyama - injama,...)
z - dz (urakoze - urakodze, urakomeye? - urakomeje?, inzoga - indzoga,...)
sh - š (ndashonje - ndašondže, Shombo - Šombo,...)
Poslechněte si rádio v kirundi:
Slovní zásoba a základní fráze* 
English-Kirundi/Kirundi-English dictionary
Často používané výrazy
* Oya - ne
* Ego - ano
* Ingo - pojď
* Cane - hodně, moc (mám velký hlad: Ndashonje cane)
* Gose (gose cane) - moc, velmi
* Buhorobuhoro/bukebuke - pomalu, trochu
* Mpore! - pozor!
* Bangwe! - stop! přestaňte!
* Kira! - na zdraví! (po kýchnutí)
* Kaze! - vítejte (často se používá i svahilského výrazu Karibu!)
* Amahera/amafranga - peníze
* Sindabizi - nevím
* Ndibaza - možná
* Neza - dobrý
* Imodoka - auto
Pozdravy
* Bwakeye / Mwaramutse - dobrý den/dobré ráno
* Mwiriwe - dobré odpoledne, dobrý večer
* Ijoro ryiza - dobrou noc
* Turabonaye / Nakagaruka - nashledanou, uvidíme se později
* N'agasaga - nashledanou
* Urakomeye? - jak se daří? (odpověď: ego/ndakomeye = dobře)
* Amakuru? - jaké jsou zprávy? co je nového?
* Amahoro - mír, používá se často jako pozdrav (odpověď: n'amahoro)
* Genda n'amahoro - jdi (buď) v míru
* Urugendo gwiza! - šťastnou cestu!
Poděkování
* Urakoze - děkuji (murakoze pokud děkujeme více lidem)
* Urakoze cane - děkuji velice
Další užitečné výrazy
* canke - nebo
* hehe? - kde?
* aha - tady (Ni aha - Je to tady)
* kuki? - proč?
* kuko - proto
* ninde? - kdo?
* ryari? - kdy?
* canecane - hlavně, zejména
* ejo - zítra, včera (vyplývá z kontextu)
* vuba - brzy
* Amahera angahe? - Kolik to stojí?
* Jewe nitwa - jmenuji se
* Ndashonje - mám hlad
* Ndanezerewe - jsem spokojený(á)
* Ndihuta - pospíchám
* Mfise itiro - jsem ospalý/chce se mi spát
* Ndarushe - jsem unavený
* Ndarwaye - jsem nemocný(á)
* Nta mahera nsigaranye - nemám (už) žádné peníze
* Ntabara - pomoc!
* Ndaje - už jdu/jedu
* Ndashaka - chci/chtěl bych
* Mpa... - dej mi...
* Urabesha, arabesha - lžeš, lže
* Ikitabu - kniha
* Ishule - škola
* Isoko - trh
* Itabi - tabák, cigarety
* Ingoma - buben (označuje také "království")
Jídlo
* umukate - chléb (ze svahilštiny)
* muceri - rýže
* ibiraya - brambory
* amata - mléko
* amavuta - máslo, olej
* inyama - maso
* inkoko - kuře
* amagi - vejce (jedn. igi)
* ivyema - arašídy
* urubu - jogurt
* ubuki - med
* ifu - mouka
Ovoce
* ivyamwa - ovoce
* igisaga - banány (ovoce)
* inanasi - ananas
* umucungwa - pomeranč
* itunda (mn. amatunda) - "japonské " ovoce (fruit de Japon)
* ivoka (mn. amavoka) - avokádo
Zelenina
* imboga - zelenina
* ibitoke - banány (zelené - na vaření)
* ibiharage - fazole (jedn. igiharage)
* ishu - zelí
* umuhiti - okurka
* isarata - salát
* inyanya - rajče
Nápoje
* amazi - voda
* inzoga – pivo (používá se i obecně pro alkoholické nápoje)
* ikawa – kava
* icayi – čaj
* urwawa – banánové víno
* impeke – pivo z čiroku (domácí výroby)
* kanyanga/rutuku – ilegální pálenka vyráběna ze zbytků kasavy (manioku)
* umunanasi/umuraha – pálenka z ananasu
Příbory, nádobí
* ikiyiko - lžíce
* imbugita - nůž
* ifurshet - vidlička
* isahan - talíř
* icupa - lahev
* urupfunguruzo - otvírák
* ikirahuri - sklenice
Zvířata
* inka - kráva
* imfizi - býk
* ishuri - mladý býk
* impene - koza
* intama - ovce
* inkoko - slepice, kuře
* ingona - krokodýl
* imvubu - hroch
* akayabo - kočka
* imbga - pes
* inkende - opice
* isato - krajta
Osoby
* jewe - já
* wewe - ty
* twebwe - my
* izina (mn.č. amazina) - jméno, jména
* umuntu (abantu) - člověk
* umwana (abana) - dítě
* umugore (abagore) - žena
* umugabo (abagabo) - muž
* umuhungu (abahangu) - chlapec
* umukobga (abakobga) - dívka
* umuzungu (agazungu) - běloch (Evropan)
* umuzungukazi - běloška
* umwirabure - černoch (nemá negativní význam)
* umwami (bami) - král
* umugenzi (abagenzi ) - kamarád, kamarádi
* umurimyi - venkovan
* umutama - starý muž
* umutamakazi - stará žena
* umushingantahe - moudrý člověk
* umugenzi - přítel
* umwigisha - učitel
* umwigishwa - student, žák
* Imana - Bůh
Krajina, počasí
* ikiyaga - jezero
* umusozi (mn.č. imisozi) - hora, kopec
* urizi (inzuzi) - řeka
* ikibuye (ibibuye) - skála
* ibarabara - cesta
* izuba - slunce
* ukwezi - měsíc
* imvura - déšť
* ikivura - bouřka
Číslovky
* igiharuro - číslo
* isinzi - velké číslo (10 000 atp.)
* 1 = rimwe kimwe umwe
* 2 = kabiri - bibiri - babiri
* 3 = gatatu - bitatu - batatu
* 4 = kane - bine - bane
* 5 = gatanu - bitanu - batanu
* 6 = gatandatu
* 7 = indwi
* 8 = umunani
* 9 = icenda
* 10 = icumi
Použití předpony záleží na podmětu: abatama babiri,... Číslovky 7 - 10 zůstavají v neměnném tvaru. Indwi (sedm) znamená také "týden".
Čísla od 11 do 19 jsou tvořeny předponou "cumi" (deset, čte se "čumi"), předložkou "nu" (a) a přísušným číslem.
* 11 = Cumi nu rimwe
* 12 = Cumi nu kabiri
* 13 = Cumi nu gatatu
* 14 = Cumi nu kane
* 15 = Cumi nu gatanu
* 16 = Cumi nu gatandatu
* 17 = Cumi n'indwi
* 18 = Cumi n'umunani
* 19 = Cumi n'icenda
Od čísla 20 se používá výrazu "imirongo" následujícím způsobem:
* 20 = Mirong'ibiri
* 30 = Mirong'itatu
* 40 = Mirong'ine
* 50 = Mirong'itanu
* 60 = Mirong'itandatu
* 70 = Mirong'indwi
* 80 = Mirong'umunani
* 90 = Mirong'icenda
Číslovky mezi celými desítkami jsou tvořeny podobně jako u řady 11-19, tedy spojením desítkového čísla pomocí spojky "nu" s číslem od 1 do 9: imirongo ibiri nu rimwe, imirongo ibiri nu kabiri, imirongo ibiri nu gatatu, imirongo ibiri nu kane, atd.
* 100 = Ijana
* 200 = Amajana abiri (mn.č. od "ijana" je "amajana")
* 300 = Amajana atatu
* 400 = Amajama ane
* 500 = Amajama atanu
* 600 = Amajama atandatu
* 700 = Amajama indwi
* 800 = Amajama umunani
* 900 = Amajama icenda
* 1000 = Igihumbi
* 100,000 = Iraqi nebo ilaki ("r" je někdy vyslovováno jako "l")
Dny v týdnu
V kirundi se jednotlivé dny označují spojením čísla, kde 1 značí pondělí, se slovem "kuwa".
* kuwambere - pondělí
* kuwakabiri - úterý
* kuwagatatu - středa
* kuwakane - čtvrtek
* kuwagatanu - pátek
* kuwagatandatu - sobota
* kuwamunga - neděle (používá se i kuwa imana, tj. boží den)
Čas
* umwaka (mn.č. imyaka) - rok
* uyu munsi - dnes
* ejo - včera, zítra (záleží na kontextu)
* ubu - teď, nyní
* ubunyene - přesně teď, v tuto chvíli
* hanyuma - později, potom
* buhoro - pomalu
* vuba - brzy (tuzobonana vuba - uvidíme se brzy)
* umusi, kumurango - den
* mwijoro - noc (Ijoro ryiza - dobrou noc)
* munkoko - ráno, svítání (když kokrhá kohout)
* igitondo - zítra
* umugoroba - večer
* igicu - půlnoc
* isaha - hodina, hodinky
Další zdroje
Kirundi/English dictionary online
Ellen Betty Cox: English-Kirundi / Kirundi-English Dictionary
Autorka působila mezi lety 1944 a 1986 jako misionářka v rovníkové Africe, kde pracovala pro General Missionary Board of the Free Methodist Church. Jejím největším zájmem byly jazyky, ačkoliv v rámci své misijní činnosti pracovala na mnoha pozicích. Tento slovník je jednou z 52 knih, které napsala v průběhu 40 let strávených v Africe.
Ke stažení ve vysokém rozlišení:
- English-Kirundi Dictionary (15 MB)
- Kirundi-English Dictionary (15 MB)
Nižší rozlišení:
- English-Kirundi Dictionary
- pages 1-50 (2.4 MB)
- pages 51-100 (2.3 MB)
- pages 101-150 (2.7 MB)
- Kirundi-English Dictionary
- pages 1-50 (1.7 MB)
- pages 51-100 (1.8 MB)
- pages 101-150 (1.7 MB)
- pages 151-204 (1.9 MB)
Ellen Betty Cox: Kirundi Grammar
- Ke stažení (*pdf):
Dictionnaire Kirundi-Français des Constituants Nominaux
Thierry de Samie, 2003
Parlons Kinyarwanda-kirundi: Langue et culture
Edouard Gasarabwe, 2000
Kirundi Basic Course
Terence Nasanze, Daniel Nicimpaye, 1965